|
|
|
KATEDRÁLA SVATÉHO DUCHA - nový oltář a ambon
Nejhlubší schopností člověka je schopnost oběti. V
hlubinách jeho nitra spočívá ono ticho a jasnost, z níž vystupuje oběť k
Bohu. Viditelným znamením tohoto nejvnitřnějšího, nejtiššího a
nejsilnějšího v člověku je oltář – obětní stůl.
Základní tvar nového obětního stolu je kvádr. Na jeho čelní straně
dominuje kříž, jehož horizontální rameno přechází do bočních stran. Ale
nejdůležitější místo, které nikdy neuvidíme, je uvnitř – prostor –
skutečný, pravdivý a neviditelný. S ním nás spojuje kříž. Skutečný,
pravdivý a neviditelný je Bůh, ke kterému máme přístup skrze kříž Ježíše
Krista a jeho Zmrtvýchvstání. |
|
 |
Prostor v obětním stole má vyvážený, harmonický, kosmický tvar elipsy.
Není prázdný, statický, do sebe uzavřený. Dochází v něm k neustálému
přitahování dvou hmot – shora i zespod vystupujících válců, což symbolizuje
stvořitelské tvůrčí dění.
Dvě hmoty – dva protipóly v prostoru obětního stolu se téměř dotýkají. Jsou
obdobou pojetí stvoření světa, které je vyjádřeno na stropě Sixtinské kaple
v Římě.
Ambon – místo hlásání slova Božího. Náš nový ambon je troch atypický, ale
mnohé vypovídající. Symbolizuje příď lodi, která rozráží vlny života. Do
času a prostoru tohoto světa vstupuje Boží slovo, které dává všemu jasný
směr.
Obětní stůl a ambon jsou výsledkem Božího působení. On dal člověku kámen a
dřevo a dovolil mu, aby přetvářel jeho dary a poctivou prací svých rukou ho
oslavil.
(Při svěcení oltáře a ambonu v r. 1989 napsal František Hladký) |
