KAPLE SVATÉHO KLIMENTA - nové varhany

 jakoby „nadstavují" délky píšťal. Symbolicky tak zvuk vertikálně chrlí ke kopuli, kde se spojí se „světlem"? Strohé profilace říms čerpají z nového obětního stolu a ambonu, které zvýrazňují jednoduchost prostoru.
Pro zhotovení celého nástroje jsme zvolili masivní dubové dřevo, které je již v kapli přítomno a také barevnost po určité době bude odpovídat ostatnímu inventáři. Konstrukce nástroje také čerpá z tradičního řemesla. Traktura je mechanická s použitím dřevěných prvků bez plastů a moderních materiálů. Specialitou bylo ruční opracování cínoolověné slitiny pro zhotovení píšťal, které je patrné hlavně na vnitřních píšťalách. Všechny dřevěné píšťaly jsou také ručně opracovány hoblíkem. Vzdušnice jsou zásuvkové z masivního dubu s ucpávkami jednotlivých kancel. Ventilové komory jsou na kancelách vylepeny kvalitní ovčí kůži, rovněž i ventily, kde je disponována dvojitě. Průchodky traktury jsou opatřeny klasickými koženými pulpetami. Vzdušnice pro manuály je společná, takzvaně zdvojená v jednom rámu a pro pedál samostatná. Měch je klínový s dvojitým skladem a tremolo také staré konstrukce - kanálové. Právě tato celková koncepce, která čerpá z klasického barokního varhanářství, zaručí nejlépe dlouhou funkčnost nástroje. Je to zkušenost, kterou prodělali varhanáři 20. století, kdy přes množství moderních vynálezů v oboru dospěli ke zjištění výjimečnosti starých jednoduchých nástrojů. Ty jsou totiž snadno udržovatelné bez větších nákladů po staletí a nakonec dají lépe vyznít ušlechtilosti tónu píšťal.

Mgr. Jaromír Kánský

O vzniku

Na vznik těchto varhan měla bezprostřední vliv jedna drobná a úsměvná událost, kterou si dovolím zde zmínit. Varhanářská firma Kánský - Brachtl zhotovovala nové varhany pro kostel sv. Antonína v Novém Hradci Králové. Po kolaudaci varhan 27. listopadu 2001 jsme seděli na večeři v jedné restauraci. Byla tam sváteční nenucená atmosféra. Všem bylo jasné, že se varhanářské firmě podařilo dokončit kvalitní dílo. A tehdy mi pan Kánský položil otázku: „A jakou práci pro nás máte nyní"? Nevím, jestli to myslel vážně, domnívám se, že ne. Já jsem mu naprosto bez přemýšlení odpověděl: „Ano potřebujeme ještě varhany pro kapli sv. Klimenta". On mi tehdy řekl, že pokud tuto práci získají, tak zhotoví takové a takové varhany a „jen za milion Kč", jinak by stály určitě dva miliony Kč. Debatu jsme ukončili tím, že jakmile seženu jeden milion Kč, hned se ozvu. Když jsem panu Kánskému za několik měsíců telefonoval, že nastal čas, abychom se začali o varhanách pro kapli sv. Klimenta bavit konkrétně, ptal se mne několikrát - myslíte to vážně, neděláte si legraci? Život si někdy tropí šprýmy.
Pro další postup prací mělo v tomto případě zcela rozhodující význam navázání kontaktu s akciovou společností Východočeská energetika v Hradci Králové a s jejím finančním ředitelem ing. Lubomírem Štěpánem. Po osobní návštěvě jsem mu dne 4.4.2002 napsal dopis, ve kterém jsem ho prosil, aby se ujal úkolu a projednal v příslušném grémiu jejich akciové společnosti možnost cele financovat postavení nových varhan pro kapli sv. Klimenta. Domnívám se, že to pro něho nebyl snadný úkol, ale v návaznosti na tento dopis jsme mohli podepsat smlouvu s varhanářskou firmou Kánský - Brachtl z Krnova, ve které je stanoveno, že práce bude kvůli finančním prostředkům rozdělena na tři roky a celková cena za varhany bude činit 1.190.003.- Kč. Východočeská energetika a.s. nám zatím přispěla na tuto práci částkou 1.000.000.- Kč. Částku 190.003.- Kč je třeba ještě doplatit. S akciovou společností VČE, která je nyní členem skupiny ČEZ, jednáme o možnosti doplatit i zbývající částku.
V sobotu 15.5.2004 se uskutečnila kolaudace varhan. V závěru kolaudační zprávy píše diecézní organoíog prof. Václav Uhlíř: „S radostí nad dokonale zhotoveným nástrojem doporučuji dílo převzít do užívání".
S velkým respektem a uznáním jsem mohl sledovat pečlivou a zodpovědnou práci varhanářské firmy Kánský - Brachtl z Krnova. Chci jim vyslovit obdiv, úctu a vděčné poděkování.
Akciová společnost Východočeská energetika patří mezi rozhodující podniky našeho města. Mám velkou radost, že zde mohu vyslovit upřímné a vděčné poděkování této společnosti za pochopení a vstřícný postoj při záchraně kulturních hodnot a za jejich velkorysou pomoc. Díky jejich pomoci mohlo vzniknout dílo, které bude po mnohá desetiletí lidem připomínat hodnoty přesahující náš život.
Upřímné poděkování patří také diecéznímu organologovi prof. Václavu Uhlířovi a našemu regenschorimu Mgr. Josefu Zadinovi a dalším, kteří se podíleli na realizaci tohoto královského nástroje. Domnívám se, že je možné říci: „Společným úsilím se podařila dobrá věc."

František Hladký, děkan