KOSTEL SVATHO ANTONNA - historie

Pedchdcem novohradeckho kostela sv. Antonna byl pvodn gotick, pozdji zbarokizovan kostel stejnho zasvcen na Slezskm pedmst. Ten byl zpotku sv existence farn, ale ve 20.letech 17.stolet toto postaven ztratil a byl jako fililn pipojen ke Sv. Duchu. S obnovou tce pokozenho kostela, kter byl od konce ticetilet vlky v rozvalinch, bylo pro nedostatek penz zapoato a roku 1705 za psoben biskupa Tobie Jana Beckera (1701 1710). Za jeho nstupce Jana Adama hrabte Vratislava z Mitrovic (tvrce hradeckho velkho baroka, jak jej nazv historik umn I. Kon) byl roku 1711 poloen zkladn kmen k pestavb kostela podle projektu znmho architekta Jana Blaeje Santiniho (archivn doloen pi projektu ve kostela). Kostel byl dokonen v roce 1726.

Protoe byl kostel pi pemn msta v pevnost zboen, je mono podobu kostela rekonstruovat jen v hrubch rysech : byl postaven na pdoryse ke s prothlou hlavn lod a krtkmi bonmi rameny. Sakristie pilhala k lev stran presbyte a nad n byla vztyena v s bn. Zpadn prel pravdpodobn vrcholilo volutovm ttem. Soust stavebnho komplexu byl i pitl, kter byl pisazen k lodi kostela. Chrm byl vybaven hodnotnm mobiliem, pedevm hlavnm oltem z dlny Jana Pavla Cechpauera a Ondeje Deckera, obraz patrona kostela sv. Antonna namaloval Petr Brandl.

V souvislosti s vnitropolitickm vvojem a vlenmi aktivitami Marie Terezie (konflikt s Pruskem) bylo roku 1766 rozhodnuto pestavt msto Hradec Krlov v pevnost. Zhy nato bylo zapoato s boenm rozshlch pedmst. Obyvatel Slezskho pedmst byli vysthovni na Nov Hradec, kde jim ml bt tak na nklady erru postaven kostel stejnho zasvcen nhradou za Santiniho kostel, kter zaal bt boen 5.kvtna 1766. Zkladn rozvren novho pedmst provedli vojent stavitel, kte vytvoili sdlitn schma ve tvaru velkho tverce, jeho osou se stala silnice k Vysokmu Mtu. V mst, kde silnice vybhala na kopec sv. Jana, byl hradeckm mstskm stavitelem Frantikem Kermerem postaven nov kostel sv. Antonna Poustevnka. Kermer tu projevil schopnost citliv zasadit novostavbu kostela do urbanisticky nejelnjho msta, kter uzavr prospekt silnin aleje. Plnovn byl rovn pitl pilhajc ke kostelu, ale k jeho realizaci nedolo. Se stavbou bylo zapoato v jnu 1769 a dokonen byl 1774. Pi stavb byl vyuit materil ze zboenho kostela. Kostel byl projektovn velmi prost, nepostrd vak dn prvky, kter jsou pro Kermera typick a objevuj se i na jinch stavbch: mohutn supraporta s klenkem nad portlem, kasulov okna, segmentov tty a v nad prelm.

PhDr. Radek Martinek