Stručný popis a „inventář“ krypt
Napsal a texty v kryptách nalezené opsal František Pecina, kapitulní konsistoř v HK 1979
Ve čtvrtek 10. května 1979 byly z podnětu spisovatele PhDr Miroslava Ivanova z Prahy otevřeny krypty v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Stavební otevření (zvednutí mramorových desek a vybourání zazděných schodišť) provedli pracovníci Českomoravského průmyslu kamene, kamenic tví v Halšovlcích,
Protože naposledy byly krypty otevřeny a zazděny v r. 1940, byla nyní překvapením existence malých krypt jak v presbytáři tak v lodi katedrály, o nichž v literatuře není zmínka.
Václav Kalaš, Kathedrální kostel Svatého Ducha v Hradci Králové, Hradec Králové 1896, na str. 16 sice píše: „Krypta jest pod chrámovou dlažbou trojí: jedna v presbytáři pod hlavním oltářem a záleží ze dvou postranních výstupkův ,..“. Téměř týmiž slovy píše o kryptách V, Vach v „Obnově“ 1916, č.43. Co je však třeba rozuměti oněmi „postranními výstupky“, zůstává záhadou, protože biskupská krypta v presbytáři žádné výstupky nemá, Těžko také chápati malou kryptu u královského vchodu jako „výstupek biskupské krypty“, když vchod (průlez) do této malé krypty není z biskupské krypty, ale ze schodiště,
Všechny krypty po opravách z roku 1935 – 1937 jsou v dokonalém stavu.
V pátek 11. května 1979 se sešlo v kryptách několik pozvaných lidí (Dr. M. Ivanov, Dr. Wágner, Ing. Flégr, Ing. Srnec, členové katedrální kapituly, Dr. Vladimír Hrubý z Krajského střediska St. památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, Ar. Aleš Doubrava a Ar. Jaroslav Šůla CSc. z Krajského muzea v Hradci Králové, p. Petr Zimmermann z Okresního archivu v Hradci Králové atd.) a mnoho nadšenců. Krypty byly prohlédnuty a zhodnoceny přítomnými odborníky.
Večer 11. května v 17,35 hod, vysílal ČSL. rozhlas (stanice Praha) v pořadu Mikrofóra přímým přenosem z krypt besedu se spisovatelem Dr. Ivanovem a jeho odborníky (Dr. Wágner a Ing. Flégr): O kryptách a o Janu Žižkovi, který údajně r. 1424 byl v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové pohřben,
Vzhledem k tomu, že technický popis krypt nebyl a není k dispozici, využil jsem této příležitosti a zcela amatérským způsobem jsem zaznamenal některá technická data a skutečnosti pro další evidenci. Omlouvám se za to, že 2ápisy neodpovídají ani technickým ani archeologickým či archivním normám.
Biskupská krypta
Vchod do biskupské krypty je zakryt mramorovým kamenem uprostřed presbytáře na spojnici královský vchod – pastoforium. Na kameni je vyrytý nápis EP1SC0PI – CAPITULARES.
Po 13 schodech se vstupuje do vlastní krypty pod presbytářem katedrály. Krypta o půdorysu 765 x 502 cm má valenou klenbu, která je omítnutá. Podlaha je betonová s dvěma kanalizačními otvory zakrytými mřížkami. Výška krypty (vrchol klenby od podlahy) 320 cm.
Na betonové podezdívce vysoké 55 cm je rakev a 6 zděných tumb. Na východní straně – tedy v cele krypty – je rakev s pozůstatky biskupa K.B. Hanla a 2 tumby s pozůstatky dalších 5 biskupů, na severní a jižní straně po dvou tumbách s pozůstatky královéhradeckých kanovníků.
Kolem celé krypty je zděný sokl na šíři cihly (13 cm), vysoký 74 cm (64 cm cihlové zdivo +10 cm betonový vrch),
Olověná tabulka (35 x 25 cm) na stěně krypty obsahuje stručný popis. Zní.
KRYPTA TATO BYLA ODVODNĚNA A UPRAVENA V ROCE 1935. VEŠKERÉ ZTROUCHNIVĚLÉ DŘEVĚNÉ RAKVE A SOUČÁSTI ULOŽENY NA NOVY HŘBITOV POUCHOVSKÝ VE 2 HROBECH ČÍSLO XV/66. XXI/76 A POZŮSTATKY TEL I. ROUCH ULOŽENY ZDE V KRYPTĚ DO NOVE VYZDĚNÝCH TUMB. JSOU ZDE ULOŽENY POZŮSTATKY 6ti BISKUPŮ A 23 KANOVNÍKŮ KRÁLOVÉ-HRADECKÝCH. TOTOŽNOST POZŮSTATKŮ ZJIŠTĚNA JEN U 3 BISKUPŮ A 9ti KANOVNÍKŮ. TUMBY, DO NICHŽ TYTO POZŮSTATKY BYLY VLOŽENY, OZNAČENY JSOU ZEVNĚ TABULKAMI, JEŽ BYLY U POZŮSTATKŮ NALEZENY. DOVNITŘ TĚCHTO TUMB VLOŽENY PODOBNÉ OLOVĚNÉ, AVŠAK MENŠÍ TABULKY NOVĚ.
Rakev biskupa Karla Hanala
Jediná zachovaná rakev v celé kryptě je cínová rakev s tělesnými pozůstatky biskupa K.B. Hanala. Stojí uprostřed čelní (východní) strany krypty na nízkém soklu (28 cm) ze dvou řad cihel a betonové desky. Rakev je zatím kompletní, na první pohled zachovalá, její dno se však začíná rozpadat a jsou pod ním hromádky bílého prášku.
Na rakvi je tabulka (21 x 18 cm) s tímto nápisem: CAROLUS BORROMAEUS LIBER BARO HANL DE KIRCHTREU EPISCOPUS REGINAE HRADECENSIS. NATUS MAGNO KOERBICII 4. SEPTEMBRIS 1782, OBIIT CHRASTII 7. OCTOBRIS 1874. REQUIESCAT IN PÁCE ! FISCHER (zřejmě jméno rytce)