Archiv autora: vohlidka

Milí přátelé misií, příští neděli budeme slavit 95. Světový den misií, Misijní neděli. Ve všech kostelích na celém světě se budeme modlit za to, aby se evangelium šířilo do celého světa. Téma tohoto dne pro letošní rok „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ je pozváním pro každého z nás, abychom Boží lásku, kterou nosíme v srdci, předávali dál. Toto misijní povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak. Misijní neděle je svátkem celosvětového společenství, ve kterém si navzájem vyměňujeme dary duchovní i materiální. Misijní neděle je nejsilnější celosvětovou solidaritou, kdy se v jeden den víc jak miliarda lidí v mnoha zemích světa modlí za společné dílo evangelizace.

V lidských dějinách se vždy vyskytly roky, které zpětně považujeme za přelomové pro další vývoj, a ten minulý takový určitě byl. Celosvětová pandemie Covid-19 sebou přinesla nejen spoustu nemocných, žel také obětí, ale rovněž bezprecedentní bezpečnostní opatření zasahující do životů lidí. Ti křehcí a zranitelní pocítili svou křehkost a zranitelnost ještě více. Lidé se musejí potýkat s dramatickým propadem příjmů a nedostatkem pracovních příležitostí obzvláště v chudých misijních zemích.

Upřímně Vám děkuji za modlitby a veškerou podporu papežských misií v tak těžkém loňském roce. Díky Vaší štědrosti můžeme z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice pomoci chudým lidem v Bangladéši, Paraguay a Ugandě částkou více jak 3 miliony korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným. Z fondu Korona jsme podpořili nákup nejzákladnějších potravin a léků pro nejvíce zasažené pandemií v Zimbabwe, Malawi, Pákistánu, Bangladéši, Srí Lance a Indii.

Každý pokřtěný je poslaný hlásat evangelium, to znamená radost do celého světa. Misie jsou v dalekých zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky a Oceánie, ale mějme na paměti, že jsou některé periferie také blízko nás, v městských centrech, domovech důchodců, v práci nebo přímo v našich rodinách. Svět je prostor, ve kterém působíme a vytváříme vztahy. Tento svět máme přetvářet naší žitou vírou, radostí a nadšením. Slovy papeže Františka: „ Výzvou pro misijní poslání je pochopit, co nám v této době říká Bůh. Nemoc, utrpení, strach, izolace nás nenechávají v klidu. Doléhá na nás chudoba těch, kdo umírají v osamocení, kdo jsou ponecháni na pospas, kdo přicházejí o práci a výdělek, těch, kdo nemají domov a nemají co jíst.“

Záleží jen na nás, jak zareagujeme na Boží výzvy této jistě nelehké doby.

Za Vaši letošní štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát, národní ředitel Papežských misijních děl v ČR

Příprava dospělých na přijetí svátosti křtu, biřmování a dalších svátostí je na děkanství každý čtvrtek od 18.15 hodin.

Ve shodě s obecným církevním právem jsem v době pandemie koronaviru 11.03.2020 a následně 03.10.2020 poskytl věřícím na území Královéhradecké diecéze dispenz od osobní účasti na nedělní a sváteční Mši svaté z těchto důvodů:

• příznaky onemocnění covid-19, chřipkového či jiného respiračního onemocnění,
• povinná karanténa,
• dobrovolná izolace ze zdravotně odůvodněné opatrnosti (rizikové skupiny, ochrana druhých),
• omezení vyhlášená orgány veřejné správy, která znemožňují účastnit se bohoslužby.

V současné době se situace postupně navrací k normálu a navíc je dostupné očkování proti nemoci covid-19. Účinek udělení dispenze zaniká spolu s končícím hlavním důvodem (srov. kánon 93 Kodexu kanonického práva). Proto s účinností od 21. 8. 2021 odvolávám udělení dispenze od osobní účasti na nedělní Mši svaté.

Věřící, kteří jsou z velmi vážných důvodů (např. zdravotních) omluveni z povinnosti zúčastnit se nedělní Mše svaté, by měli pamatovat na to, že i tak mají světit neděli a zasvěcené svátky.

V Kristu Váš

biskup  Jan

Motu proprio papeže Františka

Papež František po konzultaci se světovými biskupy rozhodl změnit pravidla pro používání misálu z roku 1962, který jeho předchůdce Benedikt XVI. před čtrnácti lety umožnil používat jako „mimořádný římský ritus“. Dne 16. 7. 2021 zveřejnil list motu proprio Traditionis custodes o slavení římské liturgie v podobě před rokem 1970 a připojil k němu dopis, v němž vysvětluje důvody svého rozhodnutí.

Odpovědnost za regulaci slavení podle předkoncilního ritu se vrací biskupovi, moderátorovi diecézního liturgického života. Je v jeho výlučné kompetenci povolit používání Missale Romanům z roku 1962 v diecézi podle pokynů Apoštolského stolce. Skupiny, které již slaví podle starého misálu, nesmí vylučovat platnost a legitimitu liturgické reformy, nařízení II. vatikánského koncilu a magisteria papežů.

Mše svaté podle starého ritu se již nebudou konat ve farních kostelech, kostel a dny slavení určí biskup. Čtení budou v místním jazyce s použitím překladů schválených biskupskými konferencemi. Celebrantem musí být kněz pověřený biskupem. Biskup je také zodpovědný za ověření, zdaje vhodné zachovat slavení podle starého misálu, a ověřuje jeho účinnou užitečnost pro duchovní růst věřících.

Kněží vysvěcení po zveřejnění tohoto motu proprio, kteří mají v úmyslu používat předkoncilní misál, musí předat formální žádost diecéznímu biskupovi, který se před udělením povolení poradí s Apoštolským stolcem. Ti, kteří tak již činí, musí požádat diecézního biskupa o povolení k jeho dalšímu používání. Instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, zřízené papežskou komisí Ecclesia Dei, budou spadat pod jurisdikci Kongregace pro řeholníky.

V průvodním dopise k dokumentu papež František vysvětluje, že ústupky stanovené jeho předchůdci pro používání starého misálu byly motivovány především snahou podpořit překonání schizmatu vyvolaného hnutím vedeným biskupem Lefebvrem. Žádost Benedikta XVI. adresovaná biskupům, aby velkoryse přijali „oprávněné aspirace“ věncích, kteří žádali o používání tohoto misálu, měla ekleziální důvod, totiž obnovení jednoty církve.

Papež František připomíná, že rozhodnutí Benedikta XVI. motem proprio Summorum Pontificum (2007) bylo podpořeno přesvědčením, že takové opatření nezpochybní jedno ze zásadních rozhodnutí II. vatikánského koncilu, a nepodkopá tak jeho autoritu. Průzkum, který nedávno mezi biskupy provedla Kongregace pro nauku víry, však přinesl odpovědi, které odhalují situaci, jež papeže Františka trápí a znepokojuje. Považoval proto za nutné v této věci zasáhnout.

Papež v dopise konstatuje, že je zarmoucen zneužíváním liturgického slavení na jedné i druhé straně, ale také že je zarmoucen instrumentálním používáním Missale Romanum z roku 1962, které se stále více vyznačuje rostoucím odmítáním nejen liturgické reformy, ale i II. vatikánského koncilu jako takového. Pochybovat o koncilu, vysvětluje František, znamená pochybovat o samotných úmyslech koncilních otců a nakonec pochybovat o samotném Duchu Svatém, který vede církev.

Převzato z webu cirkev.cz, kráceno

Připomínka

V souvislosti s výše uvedeným připomínám všem kněžím, že na území Královéhradecké diecéze jsem neudělil žádné povolení ke slavení liturgie podle misálu z roku 1962.

* Mons. Jan Vokál biskup královéhradecký